Titulek
óvod o Hané databázi pjesniček

 

Haná je našó névěči a néstarši pomenovanó národopisnó oblasťó. Rozkládá se meze městama Létovel, Prostijov, Olomóc, Veškov, Kroměřiž, Tlumačov, Přerov. Název néspíš vznikl od sténě pomenovany řeke Haná, kerá protiká napřič tymto krajem.

Sóčástě samotné Hané só take  podoblastě Malá Haná (Konicko, Drahanská vrchovina) a Záhoři. Záhoři je buď Lipensky (kolevá Lipníko n. Bečvó) a nebo Hostynsky (kolevá Bystřice p. Hostynem). Tetok okrajovy oblastě se jož nářečim, krojema aji folklórem lišijó od centrálni Hané a bližijó se charaktero sósednich regionu. O Malé Hané je to k Podhorácko a o Záhoři je to k Valašsko. Protože je Haná tak rozlehlá, maji aji nekeři obyvateli určitéch části Hané svy pomenováni. Tož např. Hanákum kolevá řičke Blata se říká Blaťáce, v okoli Kroměřiža to só Metlaře, od Přerova do Otrokovic Zábečáce (od řeke Bečve), na Protivanovsku a Drahanské vrchovině só to Lopatáře a kolevá Plumlova só to Kolomaznici. Negde se aji ožévalo pomenováni podlivá barev gati. Tož Hanáci co měle žloty gatě (od Veškova), tož tem se řikalo Žloťáci a ti co měle nabirany červenice (Baně) meze Tovačovem a Kroměřižó bele Baňáci.

 

Toť se možete podivat na mapo celé Hané mapa Hané

 

Kroje

Na Hané možem najit nekolik druhu kroju, kery se lišijó barvó gati, kordol a zpusobama vázáni šátku. Na Holomócku a Prostijovsku nosivale chlape ózky červenice (žlotě vešévany na přednich klopcich), biló košolo s nabiranéma rokávama, vešetó na rameňách, na limcich a kolem rozparko černym (na rameňách aji žlotym) hedvábim. Limeček o krko bel stojaté a svazoval se pentló "vazačkó", kerá bela na rozšiřenéch koncách černě vešetá. Přes košolo nosivale černó a nebo tmavozeléno kordolo (vesto), kerá bela po okrajách vešetá přirodnima ornamentama v barvách žlotá, zelená, červená. Bele to většinó svisly řade vešévanéch listku, kvitek, vlnek a podobnéch motivu. Na Prostijovsku se vic nosivale vydřice s aksamitem nebo šeroky klobóke (člone). Aksamitke měle z jedné pulke vesoké štit. Na Olomócku se zas nosivale člone a misto vydřic bel časťéši malé klobóček s nařasenó barevnó pentló vpředo.Hanák

Gatě červenice bele koženy, s poklopcem vpředo a kolem něho bohatě vešévany hlavně žlotym a zelenym hedvábim. Dule se gatě svazovale řeminkem s rozšiřenéma koncama. Na Veškovsku se misto červenic nosele žlutice, kery jož nebele tak bohatě vešévany. Take veste se nosivale enem černy a vešéváni jož nebelo tolek pestry.

Meze Tovačem a Kroměřižó se nosele nabirany červenice (mistama aji do hněda) Baně, nebele vepředo vešévany, ale enom na boko. Kordole se nosivale vesměs zeleny a na hlavách maly klobóčke s nařasenó pentló.

Po celé Hané měle chlape kolem paso šeroké kožené pás, keré bel buď vešévané pavima perama, nebo kožené do keryho se vtlókale maly pliške. Stahoval se dvóma nebo třeba řeminkama, kery bele na straně. Na nohách nosele černy holinke a meze gaťama a holinkama večohoval malé kósek vyléček.

 

Robe nosele po celé Hané tmavy sokně s tištěnéma kvitkama a přes ně měle ovázanó biló zástěro, kerá bévala žlotě vešivaná rostlinéma ornamentama. Sokně sahale skorem až na zem, vidět bele enom střevice. Bily rokávce nosivale šeroko nabirany, na rameňách vešivany černym nebo žlotym hedvábim, na konco rukávcu bel černě nebo žlotě vešivané limeček. Te limečke bele vešety na středni a severni Hané vesměs černym hedvábim, na jižni a západni Hané jož vesměs žlotym. Sténě tak skládany tacle (krajke) za limečkem bele sóčásťó rukávcu enem na jižni a vychodni Hané. Na Středni a severni Hané se tacle použivale enem k obřadnimo krojo. Kordolke take nebévale všade stény. Na Olomócku, Prostijovsku a Litovelsku se nosele sókenny, vzado bohatě vešivany, hlavně kolem rokávcu. Od zado k předo bela našetá barevná skládaná pentla "paterka" ozdobená zlatym dracónem. Kordolke se svazovale dlóhó vešévanó pentló, kerá sahala přes biló zástěro až skorem k zemi. Kordolke bele kratši než rokávce, a tož meze kordólkó a zástěró bel vidět kósek bile vešivanyho opleči, kery se oblikalo před rokávcama a stahovalo šňurkó. Na jižni Hané se nosivale kordolke z brokáto. Te jož nebele vzado tak vešévany, ale lemovany bele take paterkó a zlatym dracónem. Kolem krko se dával krajkové grézl, všade ináč skládané. Na Kojetinsku béval šerši a nižši, řikalo se mo "placák". Na Prostijovsku se zase skládal spiš do véške. K obřado se misto šátko nosival pantlék. Bel vesoké 25 cm a zdobené zrdcádkama kolem keréch belo zdobeni z ruznéch leskléch plišku a korálku. Na vrcho pantléko měla nevěsta zdobené věneček z kvitek a drožečke měle eště vprostředko teho věnečka skládany červeny pentle a konce tech pentli sahale až do pulke zad. Na nohe si Hanačke obóvale nizky střevičke s malym podpadkem. Střevice bele zdobeny provlikanéma barevnéma šňurkama a na předko (negde aji po stranách) belo vešety barevny srdco. Na hlavách nosile robe ovázany lipsky šátke všelijakéch vzoru, na ruzny zpusobe, v každym krajo ináč. Néčasťéši zpusob vázáni bel "do věnca", gde se cipe šátko zatočijó vzhuro. Dež se cipe nezakrocojó, ale enom se na plocho přeložijó, tož potem je to vázáni "po dolske". Negde se zas cipe vázale tak, že se nad ošema okázale néhezči vzorke natištěny na šátko. Temo se pak řikávalo "na ruže". Dalši zpusobe bele "do křidla", "na osmičke", "na hoše". Dež se chodivalo na práco do pola, robe si eště pod šátek dávale obálenko z bilyho plátna, abe se jim šátek nemastěl od vlaso.

 

Folklorni slavnostě

Dež beste chtěle vidět hanácky kroje, možete se zajet podivat na ruzny folklorni slavnostě. Meze te névětši patřijó Hanácky slavnostě v Prostijově, Kojetinsky Hode, Slavnostě v Chropyni, Jizda Králu v Doloplazich, nebo Lidové rok ve Velké Bystřici.

Na Hané pusobi spósta folklornich sóboru: Haná z Velké Bystřice, Mánes z Prostijova, Klas z Kralec na Hané, Trnka z Veškova, Kosiř z Kostelca na Hané, Hanácká beseda Kojetin, Týnečáci z Velkyho Týnca, Olešnica z Doloplaz, Pantla Náklo, Hanačka Litovel, Haná Přerov, Hatě Tovačov, Hanák Tróbky, Pantlék z Němčic, Cholinka z Choliny.

Aji mimo Hanó pusobi sóbor Hanáci - spolek rodáku a přátel Hané v Praze. Jich možete zase vidět každé rok na Moravskym pleso v Praze, keré dávajó dohromade.

 

 

 Hanáci při Cófavé